23.11. 2019 úterý – 2.1. 2020 čtvrtek
Pět týdnů nočních směn jest mou platbou za to, že jsem na jaře mohl krmit hyeny v Etiopii, sníst půl velblouda v Somalilandu a na podzim si dopřát Kyrgyzstán, Tádžikistán, Uzbekistán, Hongkong, Macao, Indonésii, Turecko, Strkoff a Horní Děložnou. Ostatně, práce přes Vánoce a všechny podobné svátky mě těší, jelikož se nemusím účastnit všeobecného křepčení, poslouchat zoufalé kvílení osob psychicky se hroutících z vánoční atmosféry a navíc od zaměstnavatele jako každý rok obdržím vánoční dárek v podobě osmi plechovek piva. Pivo nepiji, ale plechovky obvykle směním za čínské polévky. Letos mi kolega D. přidal v rámci výměny k čínským polévkám ještě fotografii nahaté kolegyně A., kterou pořídil na záchodcích na autobusovém nádraží.
Období konce roku jest i v nákladní letecké dopravě obdobím všeobecného šílení, tonáž trhá rekordy a pracovníci kolabují fyzicky i psychicky. Jelikož nemám rád lidi, nechal jsem se kdysi převelet na noční směny a k nákladní dopravě. Pročež jsem ušetřen přímého kontaktu s lidskými bytostmi, jelikož své kolegy za lidské bytosti rozhodně považovat nemohu. Nejsem ovšem ušetřen toho, že lidské i jiné bytosti po celém světě krkají z blahobytu, škrábou se na hřbetech zlatými škrabátky a čínské polévky pojídají z diamantových misek. Jinak než krkáním z blahobytu a přebytku si nedovedu vysvětlit, co, kam a jak posílají. Letecká přeprava zajisté není tou nejlevnější, to ovšem dvounohým omylům přírody nebrání v tom, aby posílali/y letecky pitchoviny a kikotiny sem a tak. Tuny ponožek s nápisem „Pro naše miminko“, tisíce litrů Coca-Coly posílám do Spojených států, každý den čerstvé krevety, ústřice a kraby do Abu Dhabi, Hongkongu či Manily, oříšky z Egypta do Mexika, tulipány z Keni a Tanzánie do Nizozemí, tuny a tuny hovězích steaků do Saudské Arábie, bedny paruk z Nigérie do Německa i Irska, mango z Pákistánu, bylinky z Indie, kytarová trsátka z Austrálie, použité podprsenky ze Srí Lanky do Kanady, irské noviny do New Yorku, sušené mléko do Spojených arabských emirátů, počítače do čínských nemocnic.
Sudy irské whiskey, piva i likérů si jen tak létají po světě. Bambiliony lahví a bambiliony sudů, abych byl přesný.
Z Číny chodí zprávy o jakési nemoci, že prý z netopýrů a že prý se šíří rychleji než zprávy o zlevněných buřtech mezi českými důchodci. Pokud vím, tak poslední pozitivní věc, která kdy přišla z Číny, byli čínští otroci. Pročež neočekávám, že by si Číňané svou nemoc nechali jen pro sebe, pokud to za něco stojí.